Tetování Hennou

 

V Evropě je henna známá především ženám jako přírodní barva na vlasy. Na středním východě se však henna už po staletí používá nejenom k posílení vlasů, ale také jako barvivo ke zkrášlení celého těla. V dnešní době se v západním světě těší henna rostoucí popularitě a začíná se používat jako dočasná ozdoba pokožky nebo také jako jakási „zkouška“ nového tetování.

        Co to vlastně henna (latinsky: lawsonia inermis; hindsky: mehandi; arabsky: hinna; dále také mehndi, al-khanna, jamaica mignonette, egyptian privet) je? Je to rostlina keřovitého charakteru dosahující výšky 1 - 1,5 m (některé prameny uvádějí výšku až 6m). Keř má malé, tmavé,  zelené, podlouhlé lístky asi 2,5 cm dlouhé a1 – 2 cm široké na velkém množství větví s šedohnědou kůrou. Henna kvete v červenci a srpnu, kdy má mnoho drobných, bílých, žlutých, růžových, červených nebo krémových květů, které vydávají sladkou vůni. Po odkvětu zůstanou na keři kulaté červenomodré plody malého vzrůstu. Vyrůstá v suchém a horkém podnebí, zejména v Indii, Egyptě a Tunisu. Šťáva z květů se používá v kosmetice, z listů se poté vyrábí prášek, který se již od dob antiky používá jako barvivo na vlasy nebo pokožky.

        Historické prameny dokazují, že se henna již více jak 5000 let používá nejen v kosmetice, ale také v lékařství. Dokazují to archeologická naleziště ve starověkém Egyptě, kde byla používána jednak k mumifikačním účelům (pro zdobení těla) a také se hojně používala pro barvení paruk (oholené hlavy a hladké tělo bylo znakem vznešenosti a ušlechtilosti, nicméně móda také vyžadovala, aby muži i ženy nosily paruky z přírodních vlasů nebo z ovčí vlny) nebo v indické jeskyni Adžanta Elova u Bombaje (přibližně 320 n.l.). Malba v jeskyni zobrazuje pannu z Paltiputy, jak sedí pod stromem a ruce i nohy má pomalované vzorem květin z henny. Už tehdy se ale také vědělo, že henna nejen barví, ale i léčí a regeneruje vlasy a pokožku.

        Ájurvédačujové a mudrci staré Indie Čarak a Šuršunt se o henně zmiňují ve svých spisech a dodnes zůstává henna součástí ájurvédačujské  ošdhalaj, tj. lékárny . Není od věci uvést, že Aristoteles hennu uvádí ve své Historii rostlin. V Indii má henna mezi rostlinami své významné místo, věří totiž, že ji má oblíbenou bohyně Lakšni, a tak tedy má přinášet štěstí a prosperitu. A snad i proto se pěstování henny v období králů Mevar Rážputů v mughalském období započalo ve velkém. Obdobně jako u ostatních produktů z darů přírody platí také v případě henny, že její vlastnosti ovlivňují klimatické podmínky nebo půda dané oblasti. Proto je zbarvení henny z Rádžastánu jiné než zbarvení henny z Egypta. A také vzory z různých oblastí jsou odlišné. Arabské vzory jsou většinou velké a květinové, zobrazující např.vinnou révu. Také mají v oblibě různé krocánky. Nemalují na sebe v žádném případě postavy či zvířata. Naproti tomu indické vzory jsou tlusté, velkých geometrických tvarů, hodně často tmavé. Většinou zobrazují ptáky a tamní květiny a obličeje. Vzory severní Afriky jsou silné a geometrické, složené ze spousty složitě poskládaných teček a vlnitých čar, které jsou dobře viditelné z dálky.

        Jak již bylo řešeno, henna se používá v poslední době ke zdobení těla. Podle tradic se hennou zdobí v Indii při významných oslavách nejen ženy, ale i muži a děti. Etnické ornamenty mají vyzdvihnout vyjímečnost  svátečního dne.

        Henna obsahuje množství duálních pigmentů – karoten (oranžový) a xantofyl (žlutý). Dále také obsahuje chlorofyl „a“ i „b“ proto tedy, pokud hennu smícháte s vodou, vytvoříte pastu, tyto pigmenty se rozpustí ve vodě. Pokud se vzniklá pasta nanese na kůži, pigmenty prostoupí pokožkou (epidermis) a spojí se s buňkami pokožky na delší dobu (cca 2-3 týdny). Tato reakce je nazývána přirozenou chromatografií.Při zdobení těla nedochází k zásahu do lidské pokožky a tak je tato metoda bezbolestná. Směs henny s vodou lze také obohatit jinými přídavky, např.silnou kávou nebo čajem. Pro lepší prostoupení pokožkou a lepší barvu a přirozenější vůni se může do směsi přidat např.hřebíček, levandule, citrónová šťáva, cukr nebo eukalyptový olej. Výsledná barva tetováže z henny závisí také na vlastnostech pleti. Všeobecně platí, že čím snadněji se opálíte, tím lepší bude výsledek zdobení kůže hennou. U lidí se snědší pletí bývá výsledná barva hnědočervená, kdežto u lidí se světlou pletí bývá žlutooranžová. V každém případě platí, že henna je přírodní a bezpečná. Po nanesení na kůži po několika hodinách zasychá a zaschlá vrstva se odloupne. Zpočátku světle zbarvený vzor během několika hodin ztmavne a tím se zvýrazní.

        Jestliže chcete vyzkoušet tuto dočasnou ozdobu kůže a to ať už z důvodu dočasné ozdoby nebo jako „zkušební verzi“ tetování, máte v podstatě dvě možnosti. A to navštívit naše studio, kde provádíme tzv. HENNA TATTOO anebo si od nás koupit prášek či již hotovou pastu z henny a namalovat si nějaký obrázek sami.  Pokud si někdo netroufne nanášet pastu z henny přímo, může použít šablony, které se nalepí na čistou pokožku a postupně se vykrývají prázdná místa v šabloně hustou pastou.

 

                                      Zpracoval FIKSA Radek