Mikoláš Aleš

Mezi nejznámější české malíře zajisté patří Mikoláš Aleš. Aleš proslul svými kresbami a malbami se slovanskou historií, které jsou vynikajícími předlohami pro tetování. Nejen protože jsou originální a nápadité, ale také z toho důvodu, že k těmto motivům máme historickou vazbu. Když nás předloni navštívil Ryoichi Maeda z japonského magazínu Tattoo Burst, bavili jsme se o to, jaké jsou u nás a v Japonsku populární motivy. U nás patří mezi hojně vyhledávané motivy severská mytologie, Vikingové, válečníci, jejich lodě drakkary, bohové jako je Odin, Thor, Freya, Loki, Valkýry atd. I když zrovna s touto mytologií máme společného jen málo.

                Na druhou stranu v Japonsku si lidé nechávají tetovat, když už mytologické výjevy, tak spojené s jejich kulturou a historií. Proto na Japoncích těžko uvidíte Vikinga, to spíš samuraje, případně Indiána.

                Tetováží se severskou mytologií jsem vytetoval nespočet. Ale se slovanskou snad ani jednu. Staří Slované měly také své modly, rituály, málokdo je však zná. Díky pivu známe pojem Radegast, ale pivo má název po zbožňovaný národní hrdina, který ej vyobrazován se štítem, na němž byla zubří hlava, a v druhé ruce měl dvousečnou sekeru. Hlavu boha zdobila přilba s ptákem.

                Stejně jako severská Freya, byla slovanská Živa zosobněním plodnosti a úrody. Proto má odznaky, snop plných klasů a jablko. Bohyně Živa byla přejata z bohoslužby římských národů. Dále tu máme Svantovíta, jehož jméno znamená mocný vítěz, anebo bojovník, byl uctíván jakožto bůh, který chránil vojensky Slovany a věštbami řídil jejich osudy. Je vyobrazován s rohem a mečem. Z rohu předpovídá úrodu dalšího roku.

                Morana, bohyně smrti, byla stejně jako v mytologiích jiných národů, usmiřována oběťmi a dary. Vynášení Morany, smrti, bylo prováděno na smrtelnou neděli před velikonocemi a značilo vítězství slunce nad zimou a mrazem. Tento staropohanský obyčej se udržel i přes veškeré zákazy do dnešních dnů.

                Aleš vypodobiznil jednoho „ z největších vůdcův a bojovníkův onoho věku, Čechův vojenskou zběhlostí svou ku pomoci přispěl. Bylť to muž ovšem výtečného ducha i jaré síly, ale neví se s jistotou ani odkud přišel, ani jaký posléze konec vzal,“ jak se píše v knize Obrazy k české historii. Řeč je samozřejmě o Samovi, které umělec namaloval sedící na trůně, s žezlem v jedné ruce a ve druhé štít. Podobně, jako je vyobrazován severský bůh Odin.

                Alšovo dílo nabízí i oblíbené motivy, které se tetují a to různé bitvy a vřavy. Jako například Boj starých Slovanů, Kování kovů, Stráže na pomezí a nespočet dalších.

Radek Fiksa

více info zde a zde