.jpg "http://www.sowulo-press.cz/bodyartshop/?497,kniha-encyklopedie-bodyartu-dvd-ichi-the-killer")
Reklama
Inzerce
Chcete sem umístit svou reklamu?
Líbí se Vám stránky?
Materiály piercingových šperků
Implantanium
Jaké jsou materiály, které je vhodné použít pro aplikaci šperku do čerstvého piercingu? Například pod označením Implantanium se prozatím prodává ocel, která téměř neobsahuje nikl a která odpovídá všem nařízením EU o nepřítomnosti niklu (méně než 0,05%) a o tělesné snášenlivosti. Je mnohonásobně odolnější oproti korozi než klasická chirurgická
Niobium
Niobium(nebo Niob) je také základní kov, ovšem je to čistý prvek, který nelze dále dělit na jednotlivé komponenty a který je v nejvyšší čistotě a netvoří žádné chemické sloučeniny, a proto je pro tělo snesitelný a nevyvolává alergii. Niob je mj. využíván při vesmírných výzkumech a výrobu tělních implantátů. Má výborné antikorozní vlastnosti. Jeho izotopy se taktéž používají v diagnostickém lékařství, radioterapii a při monitorování krevního toku. Niob se vyrábí v mnoha různých odstínech a to díky své povrchové vrstvě. Uhlová čerň se provádí za pomoci elektrolytické reakce, ostatní barvy se vytváří anodizací, bez přídavku pigmentu, kdy se používá průhledný film na povrchu šperku, který vytváří interferenční barvy a následnou iluzi, která se dá přirovnat k jevu, jaký vytváří olej na vozovce.
PTFE
Velmi rychle se v současné době prosazuje mezi příznivci piercingu žáruvzdorná umělá hmota PTFE (polytetrafluoretylen), známá také pod obchodním názvem teflon. Je to termoplastický ohebný polymer s vynikající biokompatibilitou a stálostí. Vzhledem k tendenci molekul PTFE odpuzovat molekuly je tento materiál extrémně nepřilnavý (má menší koeficient tření než led) a proto na jeho nepřilnavém povrchu neulpívají žádné výměšky z rány, což velmi napomáhá hojení piercingu. Je tak pružný, že i při silně se pohybujícím nebo napjatém piercingu jen málo drhne o okraje rány.
Zlato
Zlato může být podle okolností použito pro čerstvý piercing, lze je však doporučit jen omezeně. Čisté (24 karátové) zlato je pro výrobu šperků příliš měkké a musí se proto mísit s jinými kovy. Dříve k tomuto účelu používané stříbro, měď nebo dokonce nikl mohou vyvolat alergii a je třeba se jich vyvarovat. Zdravotně nezávadné je naproti tomu moderní bílé zlato, které se mísí s palladiem, ušlechtilým kovem příbuzným s platinou, a neobsahuje žádný nikl. Všechny ušlechtilé kovy jsou nejen poměrně drahé, ale také velmi těžké. Tah, jaký je takovým šperkem v čerstvém piercingu způsobován, člověku vadí a také prodlužuje hojení.
Titanium
Dalším nováčkem oproti zaběhlým materiálům je Titanium (Titan).Tento materiál nachází využití v různých odvětvích, jako je například zbrojní a počítačový průmysl, nukleární technologie apod. Titanium pomalu ale jistě začíná nahazovat tolik zaběhlou chirurgickou ocel z důvodu jeho výrazně nesoucích se vlastností jako je: nižší hmotnost, za pomoci eletrolýzi lze dosáhnout mnoha barevných odstínů a jeho obsah niklu vyhovuje požadavkům evropským směrnic. Při výběru šperku je důležité zvážit kvalitu kupovaného šperku, protože existuje několik tříd titanu a ne všechny jsou vhodné pro aplikaci do čerstvého piercingu. Společnost Wildcat obchoduje s Titaniem za použití titanu třídy 23, který je naprosto nezávadný.
Ostatní materiály
Chirurgická ocel
Jak bylo výše uvedeno, prozatím nejznámějším materiálem piercingových šperků je chirurgická ocel. Pakliže není vhodná pro aplikaci do čerstvého piercingu, neznamená to, že také není vhodná pro nošení v již zhojeném piercingu. Právě naopak. Chirurgická ocel 316L se používá mj. pro výrobu kostních šroubů, spon, protéz a tato ocel nabízí širokou škálu šperků, jakou si lze jen představit. Přesto je opět potřeba sledovat kvalitu kupovaného zboží, poněvadž mnozí výrobci nabízejí šperky vyrobené např. z oceli třídy 303, která je sice velice snadno zpracovatelná, nicméně obsahuje vysoké procento síry, která vyvolává negativní reakce u citlivých osob.
Jantar
Jak jsem již uvedl na začátku knihy v historii piercingu, naši předci používali šperky vyrobeny z jim tehdy dostupných materiálů. Tyto materiály jsou ale také dostupné dnes a proto stále nacházejí uplatnění v moderním bodypiercingu. Jedním takovým materiálem je Jantar. Většina šperků se vyrábí ze směsi, kterou tvoří stejný podíl Baltského a syntetického jantaru. Jantar je považován za netečnou látku a je tedy hojně používán pro výrobu piercingových šperků.
Mamutí kly
Jedním z dalších je materiál mamutích klů. Mohu uklidnit ochránce zvířat, že se nejedná o materiál získání ze zabíjení současných zvířat. Materiál se těží na daleké Sibiři.Tento materiál vzhledem ke svému stáří a vlivům, kterým byly po staletí vystavován, není vhodné vystavovat vysokým teplotám, například v autoklávu. Podobným materiálem, který se pro výrobu šperků používá jsou ručně vyřezávané šperky z rohů buvolů.
Stříbro
Stříbro , latinsky ergentum, argyron =lesklý, zářící. V Egyptě jej označovali měsíčním kovem. Je to další z nejznámějších a nejdostupnějších materiálů. Pro piercing se využívá pro výrobu složitějších šperků, kdy se na tyčinku naletuje stříbrná skulptura.
Kasein a Akrylát
Méně známými materiály jsou např. Kasein a Akrylát.Kasein je mramorovaná látka, která se vyrábí srážením čistého odstředěného mléka. Nachází využití stejně jako potravina, tak i plast. Vysrážené mléko je drceno, rozmělněno, stmelováno a vytvrzováno. Výsledný šperk je biologicky nereaktivní a jedinečný originál. Akrylát patří do nové generace polymerů, která se využívá ve zdravotnictví. Materiál pro piercingové šperky se nazývá PMMA (polymetylmetakrylát). Šperky vyrobené z akrylátů je nutné častěji čistit, v krajních případech může dojít k podráždění okolní tkáně, což vede k výměně šperku.