Antropologie a národopis

O tom, proč má antropologie úzce spolupracovat s etnografií se píše v Národopisném věstníku českoslovanském  XI.

…V podrobnostech naskytne se pak množství styčných bodů. Některé národopisně zajímavé zjevy jsou určeny nebo podmíněny jistými tělesnými vlastnostmi neb znaky; na př. charakteristické tvary účesu. Význačný účes vlasu a vousu starých Asyřanů a Babyloňanů jest vysvětlitený z tvaru a bohatosti vlasu semitských národů; ale objemné a fantastické účesy černošské jsou zhotoveny z krátkých, málo poddajných vlásků za pomoci různých prostředků. Četné tělesné znaky jsou uměle pozměněny. Sem náleží nejen barvení vlasu, které zavdalo již častěji příčiny к mylnému stanovení barvy vlasů u některých kmenů, a barveni těla a tetování, nýbyrž též četné deformace téměř všech částí těla deformace hlavy, chrupy, hrudníku, končetin, zvláště nohy, hlavně pak rozmanité deformace ústrojů pohlavních od obřízky až ke kastraci а к operaci zvané „mika". Tu jest třeba odborných znalosti, aby se především rozeznávaly přirozené aneb chorobné tvary od uměle docílených stavů, a podrobného studia, aby se poznala p o-vaha některých národopisně zajímavých zjevů, na př. jde-li při určité operaci o opatření lidově zdravotní aneb o manipulaci na jistých lidových představách založenou, dále jde-li vůbec o úmyslně a vědomě dosažený výsledek aneb o stav, к němuž se došlo bez úmyslu. Tak dlužno deformaci hlavy v některých krajinách (na př. v okolí Toulousů) vysvětliti nošením čepců, vzrůst hlavy obmezujících; a některé tvary deformace hlavy u amerických domorodců patrně jen zvláštní úpravou kolébky nebo nosítek. V obou případech jde tudíž o neúmyslné deformování hlavy, kdežto v jiných případech bylo úmyslně pracováno к docílení určitého tvaru hlavy. V těchto otázkách musi etnograf s antropologem pracovati ruku v ruce. Také jest třeba antropologických znalostí, kde jde o používání součástí lidského těla, zvláště kosti, ku zhotovování předmětů к denní potřebě sloužících aneb šperků, o používání částí lidského těla к čarování, v případech antropofagie při výkladu některých způsobů pohřbu atd.

Antropologie, etnografie a prehistorie učinily v poslední době značné pokroky a v nazírání odborníků všech tří věd nastala leckterá změna, ale proto se poměr těchto nauk к sobě mnoho nezměnil. Více než dříve jest nezbytno, aby zástupci jednotlivých oborů při svých pracích přihlíželi к výsledkům spřízněných věd, ba aby do jisté miry dovedli je sami oceniti a zužitkovati. A v tom ohledu zůstává i nadále + stařičký prof. J. Ranke dobrým vzorem.    J. Matiegka.